Co můžete udělat sami?

  • Print

Karel (42): Za ta léta jsem si na svou zapomnětlivost vytvořil systém, např. co musím udělat, než odejdu z bytu, abych na něco nezapomněl, co si vzít sebou. Připadám si jinej než ostatní už od dětství, běžný věci pro ostatní nejsou problém, pro mě ano. Nemyslím si, že je to porucha, nepřipadám si porouchanej, prostě jsem takovej, je to moje osobnost, ale nevím, možná to porucha je, jen se mi to slovo nelíbí, můžu se naučit s tím žít, ale něco nezměním.

Vanda (23 let): Mně se třeba někdy stane, že mám jet na hory, balím si věci a jsem schopná zapomenout i lyže. Pomáhá mi ale, že si vždycky udělám seznam. Bez seznamu se neobejdu, ale myslím, že jsem se naučila díky tomu s tím dobře žít a nijak mě to neomezuje.

Stejně jako v případě jiných oblastí našeho fyzického i duševního zdraví, ani v případě ADHD/ADD nemůžeme spoléhat na zázračnou pilulku, ani na to, že nás někdo opraví. Byť v některých případech může medikace značně ulevit a terapeutické vedení podpořit, hlavní odpovědnost za náš život leží na nás samotných. Odhodlání, snaha a vůle překonávat problémy a těžkosti, jež život s ADHD/ADD přináší, stojí na prvním místě. Za pomocníky si pak můžeme vybrat terapii, léky, ale i další. Z knihy Poruchy pozornosti v dětství i dospělosti od E. M. Hallowella a J. J. Rateye jsme vybrali některá doporučení, co pro sebe v boji s příznaky s ADHD/ADD můžete udělat vy sami.

1) Nechte si stanovenou diagnózu ověřit odborníkem na ADHD/ADHD/ADD, který mj. vyloučí existenci stavů připomínajících ADHD/ADHD/ADD.

2) Shánějte si informace – díky nim pochopíte, co ADHD/ADD obnáší, jak se projevuje atd.

3) Zvolte si trenéra. Nemusí to být jen terapeut, ale i poučený laik, např. kamarád, kolega, který vám pomůže udržovat pořádek, dokončovat práci, bude vás podporovat, pobízet, napomínat, ale vždy bude stát na vaší straně.

4) Zjišťujte informace sobě a poskytujte je druhým. Vy potřebujete lépe porozumět poruše, vaši blízcí potřebují lépe porozumět vám. Jakmile proniknou do podstaty ADHD/ADHD/ADD, budou vám schopni i více pomoci a podpořit vás.

5) Mějte na paměti, že trpíte neurologickou poruchou, která je dědičná. Nejedná se o poruchu vůle, morální nedostatek nebo neurózu. Příčina spočívá ve stavbě mozku, není zapříčiněna slabou povahou, sníženým intelektem ani nedostatečným psychickým zráním. Léčba ADHD/ADD nespočívá pouze v silné vůli, nelze ji založit na trestech, obětování se či bolesti. Vaše vina to není, na to nikdy nezapomínejte.

6) Vybudujte si systém kontroly. Řád patří u ADHD/ADD k základním léčebným opatřením. Uspořádejte si pracoviště tak, aby pro vás bylo přehledné, pište si poznámky, sestavujte si seznamy, k rozlišování používejte barevné pomůcky, využívejte stereotypy v chování a rituály, budík, upomínky, pracujte se zakladači… Neopomíjejte důsledné plánování.

7) Sledujte, kde a jak se Vám nejlépe pracuje: v hlučné místnosti, ve vlaku, u stolu, při hudbě nebo jinde. Děti i dospělí s ADHD/ADD totiž nejlepší výkony podávají ve velice různých podmínkách, jen si je někdy neuvědomují. Zkuste je najít a využívat je na maximum. Zařiďte si prostředí, kde se nejvíc pohybujete, tak aby vám vyhovovalo a inspirovalo vás.

8) Na různá místa si umístěte poznámkové bloky s tužkou: do auta, na noční stolek, do kapsy kabátu. Nikdy nevíte, co si budete potřebovat poznamenat.

9) Administrativní záležitosti vyřizujte okamžitě. Nezvládnete-li něco vyřídit ihned, stanovte si priority. Rozdělujte si velké úkoly na malé.

10) Nezapomínejte, že součástí ADHD/ADD bývají okamžiky intenzivního soustředění. Lze je využít účelně i zhoubně.

11) Mezi schůzkami nebo aktivitami si dopřejte chvilku času sami pro sebe, abyste se přeladili.

12) Uspějete-li, vychutnejte si prožitek dobře odvedené práce. Lidé trpící ADHD/ADD si paradoxně stěžují na to, že jsou smutní zpravidla po prožití velkého úspěchu. Očekávání, přípravy a snahy jsou totiž završené, chybí ten pocit napětí, nové podněty, proto se dostavují depresivním pocitům.

13) Naplánujte si prostor pro volný čas. Dobíjejte si baterky.

14) Pouštějte se pouze do „bezpečných“ závislostí, např. cvičení.

15) Sledujte proměny svých nálad a učte se je zvládat. Učte se pojmenovávat své pocity.

16) Dostanete-li se do stavu, kdy vzteky vidíte rudě, dejte si přestávku, odejděte pryč z dané situace.

17) Naučte se zastat sami sebe.

18) Zkuste vymyslet, jakými vtipnými průpovídkami byste mohli komentovat své drobné přehmaty. Naučte se vtipkovat se sebou i s druhými ohledně různých příznaků ADHD/ADD.

19) Při výběru partnera nespěchejte, buďte obezřetní a uvážliví.

20) Plánujte si činnosti s kamarády, je třeba, abyste udržovali vztahy s druhými.

21) Najděte si lidi, s nimiž vám bude dobře, kteří vám rozumějí a jsou s vámi rádi

22) Cítíte-li, že vám někde není dobře, druzí vám nerozumějí a nepřijímají vás, snažte se, co nejdříve odejít.

23) Všímejte si lidí kolem sebe, procvičujte si sociální dovednosti.