Diagnózu ADHD lze stanovit dle kritérií amerického psychiatrického manuálu DSM-5. V DSM-5 je zohledněna možnost proměny symptomů ADHD v čase a rozlišuje se dle aktuálně převládající symptomatiky na:

• Kombinovaná porucha, pokud jsou kritéria pro nepozornost i hyperaktivitu a impulzivitu naplněna po dobu uplynulých 6 měsíců.

• Porucha s převahou nepozornosti (ADD), pokud je v průběhu předchozích 6 měsíců naplněno kritérium nepozornosti, ale ne kritérium hyperaktivity a impulzivity.

• Porucha s převahou hyperaktivity a impulzivity, pokud je v průběhu předchozích 6 měsíců naplněno kritérium hyperaktivity a impulzivity, ale ne kritérium nepozornosti.

Definuje též tři úrovně intenzity: mírná - střední - závažná, které se určují v závislosti na stupni narušení sociálního, školního a pracovního fungování.

Stanovení diagnózy ADHD není nikterak jednoduché, neboť příznaky ADHD se často mísí s dalšími psychickými i fyzickými obtížemi, emočními příznaky a problémy v životě jedince, které mohou vznikat na základě dlouhodobého boje s příznaky ADHD a zvyšujícími se nároky dospělého života. Navíc jsou některé příznaky ADHD velmi podobné projevům jiných psychických poruch a onemocnění. Někdy se může ADHD vyskytovat společně s další psychickou poruchou či onemocněním. Je proto nutná důkladná diferenciální diagnostika, a to především před určováním vhodné farmakoterapie. Z uvedených důvodů je nutné, aby diagnózu stanovil psychiatr (resp. dětský psychiatr), nebo klinický psycholog. I když existuje pedagogická a psychologická diagnostika ADHD, žádný z uvedených odborníků nemůže ordinovat léky.